VietNam_NguyenTu - SlideFinder - PowerPoint search engine with thumbnail results
Vietnamská socialistická republika (Cộng hòa xã hội chủ nghĩa Việt Nam)
Vietnamskou hymnou je píseň Tiến Quân Ca (Pochod na frontu). Text i hudbu složil v roce 1944 Nguyen Van Cao (1923-1995). V roce 1945 byla píseň přijata za národní hymnu Vietnamské demokratické republiky a po sjednoceni v roce 1976 se stala národní hymnou celé země.
Oficiální název: Vietnamská socialistická republika
Hlavní město: Hanoj (Ha Noi)
Rozloha: 331040 km2
Počet obyvatel: 80300000
Hustota zalidnění: 243 lidí/km2
Státní zřízení: republika se systémem jedné strany a jednokomorovým parlamentem
Časové Pásmo: GTM +7 h
Administrativní dělení: 64 provincií
Měna: 1 dong =100 xu Tên nước: Cộng hòa xã hội chủ nghĩa Việt Nam
Thủ đô: Hà Nội
Diện tích: 331040
Dân số: 80 triệu người
Mật độ dân số: 243 người/km2
Hệ thống chính trị : một đảng phái chính trị lãnh đạo (là Đảng Cộng sản Việt Nam), Chính phủ Việt Nam quản lý và nhân dân làm chủ thông qua cơ quan quyền lực là Quốc hội Việt Nam.
Múi giờ: GMT +7 h
Đơn vị hành chính: 64 tỉnh, thành
Tiền tệ : đồng
Úřední jazyk: vietnamština
Sousedící země: Laos, Kambodža, Čína
Členství: APEC, OSN, ASEAN, WTO
Vyhlášení nezávislosti: 2.9.1945
Premiér (2006): Nguyen Tan Dung
Prezident (2006): Nguyen Minh Triet
Mezinárodní zkratka: VNM
Internetová doména: .vn Tiếng phổ thông: Tiếng Việt
Những nước láng giềng: Lào, Cămpuchia, Trung Quốc
Nằm trong hiệp hội: APEC, OSN, ASEAN, WTO
Ngày dành độc lập : 2.9.1945
Thủ tướng : Nguyễn Tấn Dũng
Chủ tịch nước : Nguyễn Minh Triết
Kí hiệu tắt của quốc tế: VNM
Tên miền : .vn
Etnické skupiny: 54 skupin
Kinh (90%),
Tayové, Tháiové, Nungové ... (8 mil.)
Náboženství:
Buddhismus (55 %)
Křesťanství. (8%)
Konfucianismus a Taoismus ...
Các dân tộc : tổng cộng 54 dân tộc
Dân tộc Việt
Dân tộc Tày, Thái, Nùng ...
Tôn giáo:
Đạo Phật
Cơ đốc giáo La Mã, Cao Đài và Hoà Hảo, Tin lành ...
Podnebí: Vietnamské počasí značně ovlivňuje monzunové proudění. Podnebí ve Vietnamu se liší od regionu k regionu.
Nejvyšší hora: Fan Si Pan (3.143 m)
Řeky: Mekong, Song Hong(Rudá),...
Pohoří: Annamské(Truong Son) s nejvyšší horou Ngoc Linh (2 598m)
Kontumská a Dalatská náhorní plošina.
Největší jezero: Ba Be
13 národní parky: Cat Ba, Ba Be, Ba Vi a Cuc Phuong, Bach Ma ...
Khí hậu: Việt Nam có khí hậu nhiệt đới gió mùa, độ ẩm tương đối trung bình 84% cả năm. Tuy nhiên, vì có sự khác biệt về vĩ độ và sự khác biệt địa hình nên khí hậu có khuynh hướng khác biệt nhau khá rõ nét theo từng vùng.
Đỉnh núi cao nhất: Fan Si Pan (3.143 m)
Sông : Mêkông, Sông Hồng, ...
Dãy núi : Trường Sơn – ngọn núi Ngọc Linh là cao nhất (2 598m)
Cao nguyên : Kontum và Đà Lạt
Hồ lớn nhất: Hồ Ba bể
Země patří mezi nejchudší na světě
Zemědělství: rýže, cukrová třtina, sladké brambory, kokosová palma, kukuřice, sója a podzemnice olejná.
Vývozní produkt: ryby a perspektivně měkkýši
Průmysl: těžba hnědé úhlí, apatitů, fosfátů, chromitů i jiných rud, včetně zlata. Rozvíjí se i těžba ropy, která je součástí vývozu, představuje až 40 % exportu.
Lehká odvětví: zpracování potravin, výroba bavlněných a hedvábných tkanin, papíru, fosforečných hnojiv a oceli. Železniční síť není dlouhá, ale spojuje sever a jih země.
Obě největší metropole (Ha Noi a Ho Chi Minhovo město) mají mezinárodní letiště.
Velmi hodně je využívaná síť řek a kanálů, hlavně v deltě Mekongu.
Sociální a zdravotní zabezpečení se v posledních letech hodně zlepšilo.
Vzdělání je široce dostupné a gramotnost zde klesla pod 10%.
dynastie Ho 1400-1407 dynastie Tran 1225-1400 dynastie Pozdní Ly; 1009-1224 dynastie Rané Le 980-1009 dynastie Dinh 968-979 Dvanáct knížectví; období anarchie. 955-968 dynastie Ngo; získána národní nezávislost. 939-954 dynastie Khuc 905-959 tzv. tisíciletá severní (čínská) nadvláda; 111 př. n. l. - 938 n. l. dynastie Trieu; existenci obou dynastií potvrzují čínské prameny. 207-111 př. n. l. dynastie Thuc 257-208 př. n. l. vláda (legendární) dynastie Hung Vuong; údajně 18 panovníků, z nichž každý vládl déle než sto let. 2879-258 př. n. l
americká válka ve Vietnamu; postupně, přes masivní nárůst americké vojenské přítomnosti, získává převahu Viet Cong. Pod vlivem narůstajícího odporu americké veřejnosti začínají diplomatická jednání o ukončení konfliktu. 1963-1973 podepsány Ženevské dohody, ukončení válečných operací v Indočíně a rozdělení Vietnamu podle 17. rovnoběžky: sever - Vietnamská demokratická republika a jih - Vietnamská republika; útěk katolíků ze severního do jižního Vietnamu. 1954 válka proti francouzským kolonizátorům 1946-1954 vyhlášení nezávislosti Vietnamu a vyhlášení Vietnamské demokratické republiky prezidentem Ho Chi Minem. 1945 2. září ukončení 2. světové války v Indočíně kapitulací Japonska. 1945 srpen obsazení Indočíny japonskými vojsky v průběhu 2. světové války. 1941-1945 dynastie Nguyen 1802-1945 dynastie Tay Son (paralelně s koncem Pozdních Le) 1788-1802 dynastie Pozdní Le 1418-1804 nadvláda čínské dynastie Ming 1413-1427 dynastie Obnovená Tran 1407-1413
mezivládní dohoda s Českou republikou. 1998 prezident USA Bill Clinton zrušil americké obchodní embargo na Vietnam (trvalo téměř 20 let); zároveň se Vietnam dohodl s Kambodžou o mírovém urovnání konfliktu a na ekonomické a kulturní spolupráci. 1994 Vietnam se v ekonomice snažil nastoupit na cestu "asijského tygra" 1993 ydán zákon o zahraničních investicích ve Vietnam. 1987 čínsko-vietnamský "pohraniční" konflikt; Čína zaútočila na čtyři pohraniční provincie Vietnamu. V krvavých bojích byla intervence zastavena a otevřený konflikt brzy ustal. 1979 vietnamská vojenská operace proti genocidnímu režimu Rudých Khmérů v Kambodži. 1979 sjednocení země a vytvoření Vietnamské socialistické republiky. 1976 2. července akce Ho Chi Minh, obsazení Saigonu a jeho přejmenování na Ho Chi Minovo Město. 1976 podepsány Pařížské dohody, ukončení války ve Vietnamu ze strany USA. 1973
Konání APEC ve Vietnamu 2006 Vietnam je člen WTO 2006 ve Vietnamu se konaly sportovní Hry jihovýchodní Asie (SEA Games). 2003
Vietnamština je úřední jazyk ve Vietnamu
Je to druhý jazyk pro národnostní menšiny ve Vietnamu
Mnoho slov přijala z čínštiny a původně také používala čínské písmo
Dnešní vietnamská abeceda je založena na latince (od 17. století latinizace Alexandrem de Rhodem).
Vietnamská abeceda má 29 písmen:
A Ă Â B C D Đ E Ê G H I K L M N O Ô Ơ P Q R S T U Ư V X Y
Protože vietnamština je tónový jazyk, používá řadu diakitických znamének u samohlásek pro označení tónů.
Ngang (rovný) - bez označení
Huyền (klesavý) - obrácena čárka – např. À/à
Hỏi (klesavě-stoupavý) - háček - např. Ả/ả
Ngã (hlasivkově stoupavý) – vlnovka - např. Ã/ã
Sắc (stoupavý) - čárka - např. Á/á
Nặng (přiškrcený) - tečka pod - např. Ạ/ạ
Pozdravy a základní fráze
Ahoj. Chào. [čáo]
Zdravím. Xin chào. [sin čáo]
Souhlasím. Đồng ý. [dong í]
Není zač. Không có gì. [chong kó zí]
Na shledanou. Tạm biệt.. [tam bjet]
Dobrou noc. Chúc ngủ ngon. [čuc ngú ngon]
Ano. Vâng. [vang]
Ne. Không. [chong]
Děkuji. Cám ơn. [kám ön]
Promiňte. Xin lỗi. [sin loi]
Nerozumím. Tôi không hiểu. [toi chong hjeu]
Co to znamená? Nghiã là gì? [ngja lá zí]
Jak se máte, pane? Ông có khỏe không? [ong kó choe chong]
Jak se máte, paní? Bà có khỏe không? [bá kó choe chong]
Jak se máš? Bạn có khỏe không? [ban kó choe chong]
Dobře, děkuji. Khỏe, cám ơn. [choe, kám ön]
Jak se jmenuješ? Bạn tên là gì? [ban ten lá zí]
Jmenuji se ... Tên tôi là ... [ten toi lá]
Jsem (pocházím) z ... Tôi đến từ ... [toi dén tü]
Kolik to stojí? Cái này giá bao nhiêu? [kái naj zá bao ňjeu]
Chtěl/a bych koupit … Tôi muốn mua … [toi muon mua]
Nelíbí se mi to. Tôi không thích cái này. [toi chong thik kái naj]
Hledám ... Tôi tìm ... [toi tím]
Comments